Reklama
 
Blog | David Novák

Babišovo sdělení části národa: Republika se má skvěle, dejte mi proto pokoj!!!

V tomto duchu hovořil premiér Babiš 22. 11. na setkání ve Valči určeném manažerům, podnikatelům a zaměstnavatelům. Argument, že republika se má pod jeho vedením skvěle, používá mj. k tomu, ať mu už dají všichni pokoj se svými obviněními. Vše funguje a tak se nestarejte o nekalé praktiky nejen okolo Čapího hnízda… Nechci být nevděčný a tvrdit, že se jako republika dobře nemáme. Máme, stejně jako (zatím) skoro celá Evropa a Amerika. Máme svobodu jako dlouho ne, máme mír, jsme bezpečná země, jenže je zde jeden háček. Toto není zásluha této vlády.

Jak svobodu, tak mír, tak i relativní bezpečnost, se kterou Babiš operuje, máme od sametové revoluce a vděčíme za ně jednak geopolitickému uspořádání současného světa, jednak našemu zasazení do euroatlantických struktur, ale i vládám minulým, jakkoli nebyly ideální. Zároveň je třeba dodat, že je to současný prezident a jedna ze stran držící u vlády Babiše, kteří naše zasazení na západ zpochybňují a sunou nás na východ, kde svoboda rozhodně není.

Premiér chválí, jak naše země prosperuje, jenže zároveň nadále trvá nevymahatelnost práva (kdo jste se dostali třeba i nechtěně do soukolí soudů, moc dobře víte, o čem píšu), nadále je dlouhodobě v problémech školství, v některých krajích republiky je těžko dosažitelná zdravotní péče, rostou místa se sociálně vyloučenými komunitami, desetitisíce lidí jsou v exekuci, z toho mnozí z nich nevinně, zároveň je drtí exekutorská mafie, mnoho lidí je sice zaměstnáno, ale maká v podřadných podmínkách za směšné platy, pro tisíce lidí je nedostupné vlastní bydlení, korupce je nadále problémem atd. Tedy na jednu stranu se jistě máme dobře, ale statisíce lidí se dobře nemá anebo se má hodně špatně.

Další dvě oblasti jsou spíše mravního charakteru. Zásadním problémem je nejhlubší rozdělení společnosti od sametové revoluce. Tato realita se nedá vyčíslit ekonomikou, ale následky této situace, která asi jen tak neskončí, mohou být fatální. S tímto dělením začal již prezident Klaus a pokračuje v tom s gustem jeho následník. Je to ďábelská logika popsaná slovy „třídní boj“. Hledání třídního nepřítele, kterého pojmenujete třeba jako „kapitalisté“, „boháči“, „inteligence“, „pražská kavárna“, nevím jak ještě, v sobě nese obrovský potenciál nenávisti. Jde totiž o určitý psychologický motiv, kdy je masám vsugerováván pocit, že nějaká skupina může za jejich marasmus. V případě našeho národa podle prezidenta a jemu věrných za (skoro) vše mohou novináři a pražská kavárna. Kdyby kavárna a novináři nechali trestně stíhaného premiéra na pokoji, stejně tak kdyby některé prezidentovy mnohokrát dosvědčené lži nechali uležet, byl by klid. Jenže kavárna, novináři a nyní i nezanedbatelná část inteligence si ne a ne dát pokoj…

Posledním zásadním problémem, který Babiš z pochopitelných důvodů nemůže problémem nazvat, je relativizace komunistické minulosti. Nejde jen o Babišovu pochybnou minulost a její akceptaci prezidentem, ale třeba i o vyznamenávání bývalých komunistických aparátčíků, při státním svátku, relativizace 17. listopadu atd. Nejde o jakýsi kus kovu, nazvaný řád, ale o symbol, který sděluje, že komunismus nebyla a není tak zlá ideologie. Navíc tím, že se komunisté, byť nepřímo, podílejí na vládě, se vysílá též jasný signál, co si o této straně a o naší minulosti myslí premiér s prezidentem. A tato relativizace minulosti problémem nepochybně je.

Situace není vůbec tak růžová, jak popisuje premiér. Je naopak nedobrá, dokonce vážná.  A to navzdory tomu, že máme co do úst, mnozí jezdíme na chaty a občas i k moři.

Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.
Reklama